Oblastní muzeum v Mostě - příspěvková organizace

Expozice je věnována stručné biografii baronky Ulriky von Levetzow, její nejbližší rodině, zámku v Třebívlicích a osudům její pozůstalosti.

Do dějin 19.století se tato původem meklenburská šlechtična zapsala jako poslední velká láska Johanna Wolfganga Goetha. Láska dvaasedmdesátiletého básníka k sedmnáctileté dívence, která se pro něj stala inspirací pro napsání "Elegie", jedné z nejpůsobivějších milostných básní všech dob, i fakt, že Ulrika zemřela v pokročilém věku neprovdána, daly vzniknout legendě o romantické, ale nenaplněné lásce.

Větší část svého života prožila Ulrika von Levetzow v Čechách na zámku v Třebívlicích na Litoměřicku. Záhy po smrti Ulriky prodal její synovec celé panství městu Mostu, a to i s částí její pozůstalosti, kterou získalo tehdy Městské muzeum v Mostě.

Identifikovaná a dochovaná část této pozůstalosti je z větší části vystavena právě ve stávající expozici umístěné do dvou místností. V prvé je možno se ve stručnosti seznámit s barončiným životopisem. Originály a kopie dokumentů a fotografií jsou doplněny drobnými předměty z její pozůstalosti včetně dochované části zámecké knihovny z Třebívlic.

Ve druhé části je vystaveno vybavení tzv. Goethova pokoje, jinak nazývaného posmrtným Ulričiným pokojem, který byl původně umístěn na zámku v Třebívlicích.

	Ulrika von Levetzow a nejbližší členové její rodiny - základní biografické údaje K zajímavostem patří například portrét hraběnky Amálie z Klebelsberga, rozené von Brösigke od Fritze Leideho (akvarel, před r. 1819), či faksimile rodného listu U. v. Levetzow.
	Ulrika von Levetzow a Johann Wolfgang Goethe - Mariánské Lázně 1821-1823 Převážně fotografický materiál dokresluje např. lázeňský pohárek z pozůstalosti Ulriky v. Levetzow, originál rukopisu J. W. Goetha z roku 1830 a jiné.
	Dobročinná činnost Ulriky von Levetzow V tomto oddíle je větší část věnována vztahu U. v. Levetzow a jejího otčíma hraběte Františka z Klebelsberga k dnešnímu Národnímu muzeu v Praze, což dokumentuje např. originál jmenování U. v. Levetzow činnou členkou Musea Království českého z roku 1868.
	Zámek v Třebívlicích a jeho majitelé Bohatý fotografický materiál dokresluje vitráž rodového znaku hraběte Františka z Klebelsberga, akvarel Hon v Třebívlicích od Ignaze Schwarzenfelda z roku 1840, a jiné.
	Zámek v Pnětlukách a jeho majitelé ve 2. polovině 19. století Větší část tohoto oddílu je věnována rodině mladší sestry U. v. Levetzow Amálii, provdané za barona Gustava Raucha. K zajímavostem náleží např. portrét barona Gustava von Raucha od Gabriela Deckera (litografie, kolem roku 1835), hrob Amálie von Rauch od Eduarda Freyhoffa (kresba tužkou, 1831).Oddíl uzavírají rodinná alba rodin Levetzow-Rauch.
	Poslední okamžiky baronky Ulriky von Levetzow Fotografický materiál doplňují originály její korespondence.
	Posmrtný pokoj Ulriky von Levetzow (jinak nazývaný Goethův) ze zámku v Třebívlicích Prostřednictvím dobových fotografií a jiných materiálů je zde dokumentován vznik a vybavení tohoto pokoje. Akvarel Emila Uhla z roku 1915 je pak možno použít pro srovnání se současnou instalací v muzeu. Závěr tohoto oddílu je věnován seznámení s převážně českými muzei, která ve svých sbírkách uchovávají větší části Ulričiny pozůstalosti.
	Oděvy, ruční práce a další drobnosti denní potřeby z pozůstalosti baronky Ulriky von Levetzow a její rodiny Mezi všemi vystavenými exponáty (kabátky, čepce, punčochy, rukavičky, vějíře, taštičky, slunečníky, cestovní dřevěná kazeta atd.) vynikají dobové rokokové šaty z roku 1750.
	Souprava granátových šperků z pozůstalosti Ulriky von Levetzow Historii světoznámé soupravy šperků, která již tradičně reprezentuje naši zemi na prestižních světových výstavách, je věnován tento oddíl. Fotografická dokumentace nahrazuje originál, který není z bezpečnostních důvodů trvale v expozici vystaven.
	Instalace tzv. posmrtného pokoje baronky Ulriky von Levetzow (Goethova pokoje) ze zámku v Třebívlicích Vystaven je takřka kompletní původní mobiliář. Ve snaze přiblížit původní zámecký prostor byla použita věrná kopie původních tapet, záclon a závěsů. K dominantám místnosti vedle postele ve stylu empíru náleží funkční polohovací křeslo hraběte Františka z Klebelsberga ve stylu biedermeier s ruční gobelínovou výšivkou rodového znaku, které obdržel ke svým padesátým narozeninám od sester Levetzowových. Jeho busta z biskvitu je zároveň připomínkou původního majitele zámku i větší části mobiliáře. Stěny pokoje zdobí obrazy i grafiky z pozůstalosti U. v. Levetzow.
	Třebívlická zámecká knihovna Vystavena je dochovaná část knihovny čítající 1600 svazků knih. Z toho je větší část dlouhodobě zapůjčena Památníkem národního písemnictví v Praze. Knihovna je doplněna dřevěným epitafem hraběte Františka z Klebelsberga z roku 1857.
	Z písemné pozůstalosti Ulriky von Levetzow a jejích zálib K zajímavostem tohoto oddílů náleží tzv. visitkář ve formě alba, návštěvní kniha zámku v Třebívlicích založená roku 1898, ukázky z Ulričiných herbářů-deníků z let 1832-1899, či její vlastnoruční kresba tužkou hlavy andílka po r. 1829. Tato část expozice je doplněna drobnými předměty z její pozůstalosti, např. brýlemi, kadeří vlasů apod.
	Ukázky z literatury věnované osobnosti Ulriky von Levetzow a jejímu vztahu k J. W. Goethovi Jedná se o několik ukázek ze starší i současné literatury. V recepci Oblastního muzea v Mostě je možno si zakoupit katalog k expozici, který podává podrobné informace o jednotlivých oddílech i exponátech. (Zatím pouze v české verzi).

Při prohlídce je návštěvníkům k dispozici také stručný průvodce expozicí v jazycích českém a německém.