Rubrika "Zaniklé obce na Mostecku" byla zpracována Oblastním muzeem v Mostě
Zaniklé obce
  • Albrechtice
  • Bylany
  • Čepirohy
  • Dolní Jiřetín
  • Dolní Litvínov
  • Dřínov
  • Ervěnice
  • Fláje
  • Holešice
  • Hořany
  • Jezeří
  • Kamenná Voda
  • Komořany
  • Konobrže
  • Kopisty
  • Libkovice
  • Lipětín
  • Pařidla
  • Rudolice nad Bílinou
  • Růžodol
  • Skyřice
  • Slatinice
  • Souš
  • Starý Most
  • Stránce
  • Střimice
  • Třebušice
  • Velebudice
  • Vršany
  • Záluží
  • Židovice

  • Čepirohy

    Čepirohy se rozkládaly asi 3,5 km jihozápadně od Mostu při silnici na Žatec. Západně od obce ležely Slatinice, jihozápadně Bylany a východně Velebudice. Výklad jména obce je nejednotný. Uvádí se, že bylo odvozeno bud' od zvláštního kroje (čaprún), který vesničané nosili, nebo od pokrývky hlavy s rohy, ev. peřím. Název vsi měl různé podoby: Czeprun, Czepran, Cziepirohy, Šepirozy, něm. Czeppem, Tschoppem.

    Historický vývoj obce

    Nejstarší písemná zpráva o Čepirozích pochází sice až z listiny krále Jana Lucemburského z roku 1331, ale vzhledem k tomu, že v ní potvrzuje privilegia udělená obci Přemyslem Otakarem II., není pochyby o existenci vsi již ve 13. století. Během 15. století náležely Čepirohy k panství mosteckého hradu.

    Zdá se, že od počátku následujícího století měla obec více vlastníků: v roce 1505 je jmenován Klement z Čepiroh a Rudolic a zároveň v roce 1507 vlastnil část obce Jan z Veitmile, pán na mosteckém hradu. Ve 20. letech 16. století drželi ves Václav, Jiří a Zikmund, bratři Freitokové z Čepiroh, snad příslušníci českého rodu Pátků z Freitoku. V témže období však již nejspíš náležela část obce, dříve v majetku Veitmilů, městu Mostu. To také zakoupilo v roce 1537 od Petra Čima z Čirou čepirožský dvůr. Tak postupně přešla celá obec do držení města Mostu a v polovině 17. století je již uváděna jako součást jeho panství Kopisty.

    Ve 20. letech 17. století byly Čepirohy nevelkou zemědělskou vsí, kde hospodařilo 7 sedláků a 9 chalupníků. Ke každému stavení náležela vinice. V roce 1707 postihl obec požár, při kterém vyhořelo 5 usedlostí. Do poloviny 18. století se počet hospodářů zvýšil na 19. V roce 1846 měly Čepirohy 136 obyvatel, kteří obývali 26 domů.

    V okolí Čepiroh se začalo těžit uhlí již v 1. polovině 19. století, a to v menších dolech (Constituzion, Hutwies), které zanikly ještě v tomtéž století. Významnější byl až důl Bayern (1917), a důl Čepirohy (pozdější Hrabák), který byl dán do provozu v roce 1919.

    Dolování s sebou přineslo pracovní příležitosti a umožnilo rozvoj obce. Na počátku 20. století zde žili 323 obyvatelé. Nejvíce obyvatel (677) bylo v Čepirozích zaznamenáno v roce 1930.

    Převážná část původních Čepiroh byla likvidována v letech 1968 - 1972, zbylá část obce i s nově postavenými domy byla v roce 1976 připojena k Mostu.

    Fotogalerie