Dolní Litvínov
Dolní Litvínov ležel na severozápad
od Mostu. Rozkládal se podél Bílého potoka asi 1 km jižně od
města Litvínova a těsně sousedil s jižněji položeným Lipětínem.
Východně od Dolního Litvínova ležela Louka, jihozápadně pak Záluží.
Název obce měl zřejmě původ v německém osobnímjméně Liutwin -
Litvín. Známe jej ve tvaru: Niderleutmansdorf, Nieder - Leitensdorf
a česky Doleynij Litwinow,
Doleyssi Litwinow, Dolnij Litwinow. Přívlastek "Dolní" odlišovalo obec
od zmíněného města Litvínova, do roku 1949 nazývaného "Horní".
Historický vývoj obce
Ves Dolní Litvínov - původně zřejmě samostatný statek, který vlastnili v roce
1398 Petr a Hanuš Grossové a jenž byl v manském poměru k hradu Osek - se zprvu
až do roku 1459 přízviskem neodlišovala od Horního Litvínova. Jelikož v roce
1398 prodal Boreš mladší zmíněný hrad spolu s 25 manstvími míšeňskému markraběti,
není vyloučeno, že se tak stalo i v případě Dolního Litvínova, neboť na historické
scéně se poprvé objevuje právě až v roce 1459, kdy byl hrad Osek a další majetek
připojen zpět k Českému království. Zároveň byl v tomtéž roce králem Jiřím
z Poděbrad Horní i Dolní Litvínov udělen v léno neznámé osobě.
Nejméně v roce 1515 vlastnil Dolní Litvínov rod Šénů ze Šénu, z nichž poslední, Kryštof, zemřel v roce 1572. K roku 1580 je uváděn na Dolním Litvínově Mikuláš Hýzrle z Chodů. Nedlouho poté jej připojili Lobkovicové ke statku Dolní Jiřetín a v roce 1608 pak spolu s Horním Litvínovem začlenili do panství Duchcov. Ještě k roku 1618 je v Dolním Litvínově zmiňována tvrz, není však známo, kde stála. V roce 1642 získali Dolní Litvínov v rámci zmíněného panství Valdštejnové, kteří jej vlastnili až do reformy v roce 1848.
V polovině 18. století měl Dolní Litvínov 21 hospodářů, 2 ševce, krejčího a tesařského mistra. V roce 1787 bylo v obci 47 domů. Do roku 1833 se rozrostl Dolní Litvínov na 52 domy, v nichž žilo 248 obyvatel. Byl tady vrchnostenský dvůr, ovčín, výrobna potaše, myslivna, 2 mlýny a papírna.
Po celé 19. století se obyvatelé Dolního Litvínova věnovali i nadále hlavně zemědělství, ale hledali své uplatnění i v rozvíjejícím se textilním průmyslu sousedního Horního Litvínova, nebo v hornictví - za prací docházeli na důl Tegetthoffu Záluží či Pluto v Louce. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Dolní Litvínov v roce 1921, kdy tady stálo 101 domů a v nich žilo 1 495 osob. V roce 1947 byl Dolní Litvínov definitivně přičleněn k Hornímu Litvínovu, od roku 1949 se stal městskou částí Litvínov II.
Obec Dolní Litvínov byla zlikvidována spolu s Růžodolem v letech 1957 - 1959.
