Rubrika "Zaniklé obce na Mostecku" byla zpracována Oblastním muzeem v Mostě
Zaniklé obce
  • Albrechtice
  • Bylany
  • Čepirohy
  • Dolní Jiřetín
  • Dolní Litvínov
  • Dřínov
  • Ervěnice
  • Fláje
  • Holešice
  • Hořany
  • Jezeří
  • Kamenná Voda
  • Komořany
  • Konobrže
  • Kopisty
  • Libkovice
  • Lipětín
  • Pařidla
  • Rudolice nad Bílinou
  • Růžodol
  • Skyřice
  • Slatinice
  • Souš
  • Starý Most
  • Stránce
  • Střimice
  • Třebušice
  • Velebudice
  • Vršany
  • Záluží
  • Židovice

  • Dřínov

    Dřínov ležel západně od Mostu. Na jihozápadě sousedila obec s Kundraticemi, na jihovýchodě pak s Ervěnicemi. Severně ležely Albrechtice a východně Komořany. Až do roku 1960 patřil Dřínov do okresu Chomutov. Původ českého názvu obce je nejasný. Známy jsou tvary Dřinow, Držinow nebo Drzeynow. Německá podoba Bartelsdoď (Pertlsdorff, Barthelsdorf) je odvozena od jména Bartel a značí "Bartlovu ves".

    Historický vývoj obce

    Dřínov se poprvé objevuje v písemných pramenech sice až k roku 1542, ale vzhledem k tomu, že se řadil k obcím, ležícím v blízkosti Komořanského jezera, které byly vesměs staršího založení, není vyloučeno, že i Dřínov existoval již před tímto datem.

    V roce 1543 byla ves prodána dosavadními majiteli, Fridrichem a Jiříkem Smolíkovými ze Slavic, Šebestiánovi z Veitmile.

    V roce 1586 získal Dřínov Diviš z Michalovic, po němž koupil v roce 1612 zadlužený majetek jeho příbuzný Bohuslav mladší z Michalovic. Tomu však byly všechny statky včetně vsi Dřínova za účast ve stavovském povstání zkonfiskovány a následně v roce 1622 prodány Vilémovi mladšímu Popelovi z Lobkovic. V rámci lobkovického panství Nové Sedlo - Jezeří zůstal Dřínov až do roku 1848.

    V polovině 17. století hospodařilo v Dřínově 10 sedláků a 6 chalupníků. Po třicetileté válce zde zůstalo 6 pustých domů. O sto let později bylo v Dřínově 22 hospodářů. Z řemeslníků zde působil 1 kolář. Zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel Dřínova i během 1. poloviny 19. století. Roku 1787 měla obec jen 28 domů a v roce 1846 zde stálo 31 domů a v nich žilo 214 osob. Obec neměla vlastní kostel a do roku 1888 ani školu.

    S rozvojem dolů v okolí Dřínova a zejména s výstavbou dolu Grohmann (1893) přímo na katastru obce, vzrostl počet obyvatel a změnilo se též jeho sociální složení. Zatímco v roce 1890 zde žilo jen 258 osob, v roce 1900 jich bylo již 994. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Dřínov v roce 1930 (1 811 osob). Za druhé světové války byl Dřínov v roce 1944 zasažen leteckým bombardováním při kterém došlo ke zničení a poškození několika domů. Obec zanikla v roce 1976 z důvodů postupu těžby koncernového podniku DVIL.

    Historické památky na území obce

    Na severozápadním konci Dřínova stávala barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1712, s renesanční kazatelnou z doby kolem roku 1600. Hlavní římsa kaple byla osazena sochami sv. Felixe a sv. Oldřicha, mezi nimiž se nacházel lobkovický erb. Tyto památky našly nové umístění po zrušení obce u kostela v Litvínově. V Dřínově byl v roce 1894 postaven další církevní objekt pseudogotická kaple sv. Anny.

    Fotogalerie