Komořany
Komořany původně ležely při jižním břehu tzv. Komořanského jezera asi 4 km západně od Mostu. Jihozápadně od Komořan se rozkládaly Ervěnice, východně ležela Souš a severně od obce se nacházel Dolní Jiřetín. Název obce bývá odvozen od skutečnosti, že její obyvatelé byli usazeni na pozemcích královské komory. V písemných pramenech se nachází názvy Chomoran, Komoran, Komorzany, Komoržany, nebo německé označení Kornmern, Kurnmern.
Historický vývoj obce
Na území katastru obce sídlili lovci a rybáři již ve střední době kamenné (cca 8300 - 5500 př. n. l.). Dále zde byly učiněny i vzácné nálezy z doby římské (cca 50 př. n. l. - 376 n. 1.).
První písemná zmínka o obci Komořany je uvedena v listině krále Václava I. z roku 1250, v níž daroval oseckému klášteru mimo jiné polovinu rybářů z této vsi, včetně příslušné části jezera, což bylo potvrzeno v roce 1341 i králem Janem Lucemburským. Ve 2. polovině 15. století náležela část obce k mosteckému hradu, část oseckému klášteru a část majitelů Červeného Hrádku. Díl Komořan, náležející k Červenému Hrádku, byl v roce 1612 získán Bohuslavem z Michalovic, ale v roce 1621 mu byl s jeho dalším majetkem konfiskován a v roce 1622 prodán Vilému ml. z Lobkovic.
V roce 1595 zakoupilo město Most od císaře Rudolfa II. mostecký hrad včetně jeho panství. Část Komořan tak připadla městu Mostu. Z roku 1612 se zachoval urbář který dokládá jak lokalita vypadala před třicetiletou válkou. Obec byla rozdělena do dvou panství, mosteckého a michlovského, měla celkem 53 poddaných, z nichž 35 podléhalo městu Most. Dávky které odváděli dříve na hrad, odváděli nyní městu. Po stránce církevní správy spadala obec pod farní kostel v Souši.
V roce 1654 drželi Komořany majitelé František Vilém z Lobkovic, Martin Michna a město Most, jehož část byla v roce 1689 také prodána Lobkovicům. Komořany pak zůstaly součástí jejich panství Nové Sedlo - Jezeří do roku 1848. Obyvatelé Komořan byli významně ovlivňováni blízkostí jezera s hojností ryb a rybářství bylo až do vrcholného středověku hlavní součástí jejich obživy. Již v polovině 17. století je však pro obec hlavním zdrojem obživy zemědělství. Berní rula z roku 1657 nevykazuje v Komořanech již žádného rybáře. Bylo zde 17 obydlených selských usedlostí, 25 chalupníků a 5 "osob na obci". Komořany tedy byly poměrně velkou vesnici, ovšem s malou výměrou polí a špatnými domy.
Podle Tereziánského katastru z roku 1757 byly již celé Komořany spojené pod společnou lobkovickou vrchností. Obec měla 49 hospodářů, 3 krejčí, řezníka, kováře, ševce a 1 židovského obchodníka s plátnem. Protože se situace Komořanského jezera stále více zhoršovala, většina jeho plochy byla zanesena bahnem a vodní hladinu tvořila pouze malá část jeho celkové plochy, započalo se ve 30. letech 19. století s jeho odvodňováním. Oblast jezera se odvodněním a vysušením změnila v úrodná pole, zahrady a louky. Počet domů a obyvatel v následujících desetiletích narůstal, a to i přesto, že v roce 1838 postihl obec ničivý požár. V roce 1861 stálo v Komořanech 78 domů a v nich žilo již 464 obyvatel.
V roce 1870 byla zprovozněna železniční trať spojující Teplice, Most a Chomutov. Její zprovoznění umožnilo rozvoj těžby uhlí v jejím okolí. Na katastru Komořan byl postaven v roce 1875 důl Jupiter a v roce 1883 povrchový důl Germania a v roce 1885 hlubinný důl Germania (pozdější Fortuna). V důsledku dolování byl narušen v roce 1878 známý pramen Komořanské kyselky.
Díky rozvoji těžby uhlí a rostoucí potřebě pracovních sil se zvýšil počet obyvatel Komořan do roku 1893 na 1512 osob a počet domů stoupl na 136. Zároveň se zvyšovalo procento Čechů, bydlících v obci. Růst počtu obyvatel české národnosti sebou přinesl růst národnostního napětí. Při sčítání lidu v roce 1930 dosáhl počet obyvatel čísla 2920, z toho 1437 se jich hlásilo k české národnosti. Za II. světové války se v okolí Komořan nacházely tábory nucených prací. Obec byla definitivně zlikvidována v letech 1986 - 1987 a její katastr od 1. 1. 1988 přičleněn k Mostu.
Historické památky na území obce
V Komořanech stávala kaple sv. Anny, postavená původně roku 1701 Ferdinandem
hrabětem z Lobkovic. Stavba však byla pro velké poškození v roce 1838 zbourána.
Na jejím místě byla v roce 1846 vybudována pseudogotická kaple stejného zasvěcení.
Na hřbitově se nacházela empírová kaple z 19. století. Jedinou památkou, která se zachovala z Komořan pro příští generace, je morový sloupek z 80. let 17. století, jenž byl přemístěn do Vtelna. Obec byla definitivně zlikvidována v letech 1986 - 1987 a její katastr od 1. 1. 1988 přičleněn k Mostu.
