Pařídla
Obec se nacházela asi 2 km severně od Mostu. Na severu sousedila s obcí Konobrže, na západ od Pařidel se rozkládaly Kopisty a osada Pláň. Jméno obce bylo pravděpodobně odvozeno od míst, která se paří či jež pálí. Kurióznější se zdá výklad, že šlo o obec pařidlů, tj. opilců! Název obce měl v minulosti tvary Pandl, Parzidla, Pareydl, Paredl.
Historický vývoj obce
Jméno obce je poprvé uvedeno v listině krále Jana Lucemburského z roku 1341, která mj. potvrzuje oseckému klášteru i vlastnictví části dvora v Pařidlech. Archeologické nálezy přímo z jádra obce však vypovídají o existenci raně středověkých Pařidel již dávno před tímto datem.
Vzhledem k nedostatku pramenů ze 14. - 16. století nelze přesně zjistit vývoj vlastnických vztahů k obci. Zdá se, že náležela převážně církevním institucím (1456 zderazský klášter, 1564 - 65 klášter světecký), i když na počátku 17. století byla zřejmě ves i s místní tvrzí přechodně v majetku drobné šlechty (k roku 1615 je uváděna Dorota Husanová).
V polovině 17. století byla obec součástí statku Židovice a patřila k majetku kláštera v Zahražanech u Mostu. Od něj se pak Pařidla v roce 1659 oddělila jako samostatný statek, který v roce 1667 odkázal Martin Meiner mosteckému kostelu sv. Anny. V roce 1785 přešla Pařidla v rámci stejnojmenného statku do majetku náboženského fondu, jehož součástí byla až do roku 1848.
V polovině 17. století byly ve vsi registrovány pouze 2 chalupy a jeden dům který byl pustý. Včetně dvora žilo v Pařidlech v roce 1651 pouze 12 obyvatel. V polovině 18. století zde hospodařilo 7 chalupníků spolu s rodinnými příslušníky, 1 panský řezník a 8 nádeníků. V té době se kolem obce nacházela řada rybníků. V roce 1846 bylo v Pařidlech 33 domů se 188 obyvateli. Největší počet obyvatel (488) měla obec v roce 1921. Obec zanikla v letech 1967 - 1969 v důsledku postupující těžby uhlí.
Historické památky na území obce
Na návsi, v severní části areálu novějšího dvora, stála patrová obdélná budova zámku, jejímž středem procházel průjezd. Zámek nejspíše vznikl na konci 17. nebo v 1. polovině 18. století a byl zřejmě v závěru 19. století upravován. Nedaleko zámku, v severozápadním nároží starého dvora, stávala obdélná přízemní budova s půdním polopatrem, připisovaná někdejší tvrzi.
