Rudolice nad Bílinou
Rudolice nad Bílinou se rozkládaly při řece Bílině v těsném jihovýchodním sousedství města Mostu. Východně se nacházely Obrnice, severně, za kopcem Špičákem, ležely Střimice. Název obce byl utvořen z osobního jména Rudol či Rudel (Rudolt). Měl v minulosti různé podoby: Rudoltice, Rudolec, Rudolfsdorf, Rudelsdorf an der Biela.
Historický vývoj obce
Obec je v písemných pramenech poprvé uvedena v roce 1298, a to pod názvem Rudolfsdorf. Archeologické nálezy které byly učiněny na území obce však dokládají možnost osídlení již počátkem 13. století. Lokalita však pravděpodobně původně nesla jiný název který však v pozdější době zanikl. Lze z této situace odvodit, že v pokročilém 13. století je možné hledat původ nám známého pojmenování obce, nikoli vznik místního raně středověkého osídlení.
Převážná část Rudolic se v letech 1298 až 1349 stala majetkem kláštera v Oseku který je vykoupil převážně od mosteckých měšťanů. V 1. polovině 16. století jsou vedle kláštera zmiňováni také drobní majitelé vsi (Kateřina z Markvartce - 1502, Klement z Čepiroh - 1504, Martin Daum - 1551). Rudolice zůstaly součástí panství kláštera Osek až do reformy v roce 1848.
Do poloviny 18. století je v Rudolicích uváděno jen 5 hospodářů (samozřejmě s rodinami) a 3 podruzi. V roce 1787 stálo v Rudolicích iiž 22 domů a do roku 1833 se zvýšil počet obyvatel na 105 osob. Vedle 23 domů se zde nacházel vrchnostenský dvůr, myslivna a mlýn. Největší rozvoj obce nastal v letech 1921 - 1930, kdy se počet domů zvýšil ze 33 na 170, mezi nimiž bylo 12 nouzových obydlí, a počet obyvatel stoupl z 389 a 1 279!
V obci stála obdélná barokní kaple Navštívení Pany Marie z 18. století. V roce 1947 byly Rudolice připojeny k městu Mostu. Velká část obce byla zlikvidována ve 2. polovině 60. let kvůli výstavbě koridoru a nového mosteckého železničního a autobusového nádraží.
