Vršany
Vršany se nacházely asi 6,5 km jihozápadně od Mostu. Na severu sousedily se Slatinicemi a na jihovýchodě ležela obec Bylany. Severovýchodně od Vršan se nacházely Čepirohy.
Historický vývoj obce
Jméno obce pravděpodobně vzniklo z označení "ves vršanů", tj. lidí, bydlících mezi vrchy. Je možné se setkat i s tvary Wirsan či Wrssany. Německý název Wiirschen byl zřejmě odvozen z druhého pádu českého jména.
Jméno obce je v písemných pramenech poprvé uvedeno v roce 1350. V té době ves náležela k mosteckému hradu. K němu příslušela i během 15. - 16. století. V roce 1595 byla ves společně s hradem prodána císařem Rudolfem II. městu Mostu. Vršany byly spolu s dalšími obcemi včleněny do městské pozemkové državy jejíž centrem se staly Kopisty. Vršany zůstaly součástí městského majetku až do správní reformy v roce 1848.
V polovině 17. století zde hospodařilo jen 6 sedláků a 7 chalupníků, kteří obhospodařovali okolní pšeničná a žitná pole, vlastnili malé chmelnice a v dobytkářství se zaměřovali na chov ovcí. Ani během následujícího století se život ve Vršanech příliš nezměnil. Kolem poloviny 18. století zde bylo nadále jen 13 hospodářů a žádný řemeslník. Ještě v roce 1846 tady stálo pouze 15 domů se 74 obyvateli.
Rozvoj průmyslu na Mostecku v poslední čtvrtině 19. století se na rozvoji Vršan podstatně neprojevil. V prvním desetiletí 20. století měly Vršany pouze 172 obyvatel a 23 domů. V té době byly Vršany osadou, náležející k místní obci Slatinice, jež byla zároveň farní i školní obcí. Vlastní škola byla v obci otevřena až v roce 1933. Nejvyššího počtu obyvatel (182) dosáhla obec v roce 1921. Ve Vršanech stávala kaple svatého Prokopa založená v 19. století.
Vršany byly likvidovány v roce 1978 v souvislosti se vznikem nového uhelného lomu Vršany, koncernového podniku Doly Ležáky Most.
